Vitamín D podporuje imunitu!

Vitamin D podporuje imunitu! Víme ale, jestli pomáhá i k prevenci nemoci Covid-19 ?

Nedostatkem vitaminu D trpí 60–75 procent české populace.  Nová srudie, která zkoumala souvislost sérových hladin vitaminu D v populaci různých zemí s počtem případů onemocnění Covid-19 a počtem úmrtí zjistila, že česká populace je na tom celkem dobře, ale ne výborně. Třeba Slováci mají v krvi vitamínu D nejvíc ze všech Evropanů, ale i oni mají méně, než by měli mít.

bigstock-Winter-Design-White-Gifts-Wit-390222659 (1)

Mezi otázkami, které začaly zajímat lékaře z WHO po vyhlášení onemocnění SARS-Co V-2 za globální pandemii, byla souvislost sérových hladin vitamínu D v populaci různých zemí, počtem případů onemocnění a počtem úmrtí pacientů. V předchozích studiích byl potvrzen vztah nízké sérové koncentrace 25-hydroxyvitamínu D a vyšší náchylnosti pacientů k akutním respiračním onemocněním dýchacích cest.

Z výsledků 25ti randomizovaných, placebem kontrolovaných studií a jejich systematického zpracování zveřejněného v roce 2017 jednoznačně vyplynulo, že vitamín D chrání dýchací cesty před virózami všech druhů. Na základě tohoto přezkoumání účinnosti vitamínu D na imunitní systém se autoři rozhodli ověřit hypotézu, zda vitamín D může hrát roli v ochraně před koronavirovou infekcí COVID-19. Primárním cílem této studie bylo posoudit, zda existuje vztah mezi sérovou hladinou vitamínu D v jednotlivých zemích a úmrtností způsobenou Covidem-19. Sekundárním cílem studie bylo identifikovat, zda existuje nějaký přímý vztah mezi hladinou vitamínu D v krvi a počtem nemocných Covidem-19.

Z údajů získaných z 20ti evropských zemí jednoznačně vyplynulo, že existuje jasná negativní korelace mezi hladinou vitamínu D a počtem případů Covid-19 a mezi hladinou vitamínu D a počtem úmrtí způsobených Covidem-19. Tedy, čím méně vitamínu D, tím více nemocných a zemřelých na Covid-19.

Kolik vitamínu D máme v krvi?

Průměrná hladina vitamínu D ve všech zemích byla 56 nmol/l.  V České republice je průměrná hladina vitamínu D v séru populace lehce nad touto evropskou průměrnou hodnotou a to 62,5 nmol/l. Mezi státy s nejvyššími hodnotami vitamínu D v krvi patří Slovensko (81,5 nmol/l), Švédsko (73,5 nmol/l), Finsko (67,7 nmol/l) a Norsko (65,5 nmol/l). Naopak nejnižší hodnoty vitamínu D v populaci mají v Itálii (50 nmol/l), Velké Británii (47,4 nmol/l), Španělsku (42,5 nmol/l) a Portugalsku (39 nmol/l).

Data ze studie zpracované v roce 2019, která se zaměřila na hladiny vitamínu D v Evropských zemích udávají průměrné sérové hladiny vitamínu D u seniorů ve Španělsku dokonce pouze 26 nmol/l, v Itálii 28 nmol/l a v severských zemích 45 nmol/l. Ve Švýcarsku byla průměrná hladina vitamínu D u seniorů v pečovatelských domech 23 nmol/l. Další autoři ukázali na fakt, že v Itálii byla u 76ti %  žen starších 70 let stanovena hodnota vitamínu D v období pozdní zimy pod hranicí 30 nmol/l. Všechna tato data zcela odpovídají vývoji onemocní Covid-19 v Evropě.

Jak je vidět, deficit vitamínu D je velkým celosvětovým problém všech skupin obyvatelstva. Situace se však výrazně ještě zhoršuje u seniorů nad 70 let a to především v důsledku snížené expozice této skupiny obyvatelstva slunečnímu záření a tudíž snížené syntéze vitamínu D v kůži. Bohužel až 75 % seniorů dlouhodobě umístěných v domovech důchodů a různých podobných zařízeních je těžce deficitních na vitamín D, jejich sérové hladiny jsou nižší než 25 nmol/l.

Populace jižních zemí mají nižší hladiny vitamínu D, protože jsou méně vystaveni přímému slunečnímu záření, neboť preferují pobyt ve stínu než na přímém slunci a jejich více pigmentovaná kůže netvoří tolik vitamínu D jako kůže méně pigmentovaná. Naopak populace severských zemí má obecně vyšší sérové hladiny vitamínu D, což je dáno zejména konzumací tresčích jater, tučných ryb, suplementací prostřednictvím doplňků stravy a fortifikací mléka a mléčných výrobků o vitamín D a to především ve Finsku.

Na závěr této studie autoři potvrzují, že existuje přímá souvislost mezi sérovou hladinou vitamínu D a počtem pacientů nakažených Covidem-19 a především mezi hladinou vitamínu D a úmrtností pacientů na tuto infekci. Nejzranitelnější skupina populace jsou senioři, kteří jsou zároveň nevíce deficitní ve vitamínu D. Ukázalo se, že vitamín D účinně chrání organismus před akutními respiračními onemocněními jeho podávání je zcela bezpečné.

Kolik vitamínu D potřebujeme?

Podle nejnovějších výzkumů pro aktivaci imunitních procesů v těle, a tedy pro lepší zvládání infekce, přesněji k likvidaci buněčných parazitů – virů, bakterií atd., potřebujeme mít v krvi  hladinu vitaminu D 100–125 nmol/l. Jde o hodnotu, která se měří v laboratoři z krve. Lépe tak zvládneme infekce. Česká populace ho má ale mnohem méně, podle aktuálních zjištění 62,5 nmol/l. K podpoře imunitních procesů potřebujeme hladinu vitamínu D v krvi zhruba zdvojnásobit. K dosažení dostatečné hladiny v krvi je třeba denně zkonzumovat 1 000–2 000 IU (mezinárodní jednotka) vitaminu D. Obézní pacienti, kteří nemocí Covid-19 často onemocněli, mají potřebnou denní dávku až třikrát vyšší, tedy až 6000 IU denně. A nyní si představte, kolik ryb či jiných potravin byste denně museli sníst, abyste měli příjem 1 000 IU denně. Je to například 200 gramů lososa a 200 gramů ementálu. Nebo také 300 gramů sardinek a jeden kilogram másla. To ale není reálné.

Kolik vitamínu D nám dodá slunce?

První cesta zisku vitaminu D je ze slunečního záření. Tvorba vitaminu D probíhá na základě pronikání paprsků UVB přes kůži, nastává až po 10–15 minutách slunění a to z provitamínu 7-dehydrocholesterolu, derivátu cholesterolu.  Všeobecně se uvádí, že slunění aspoň dvakrát týdně po dobu 20 minut by mělo člověku zajistit dostatečné množství tohoto vitaminu, a tělo tak získá až 80 procent z celkového doporučeného množství přirozenou cestou. Nesmíte se ovšem mazat krémy s SPF, které absorbují až 93-98 % paprsků UVB, které v kůži umožňují tvorbu vitamínu D.  Na druhou stranu právě tyto krémy s SPF nám umožňují delší pobyt na slunci a chrání nás před rakovinou kůže. Vzhledem k tomu, že s postupujícím věkem schopnost pokožky tvořit vitamin D klesá až o 75 %, senioři nad 65 let by se měli pohybovat na slunci minimálně dvakrát delší dobu, což jim ale nemusí dělat dobře. Vzhledem k tomu, že na slunci denně nejsme a ani denně nekonzumujeme ryby, prakticky každý z nás by měl vitamin D doplňovat pomocí doplňků stravy z lékárny. Nejlepší je vitamín D ve formě cholekalciferolu, který je zhruba čtyřikrát účinnější než ve formě ergokaciferolu. K dispozici jsou kapky, tabletky, tobolky a další.

Jak vitamín D doplňovat?

V krizové situaci jako jsou chřipkové epidemie a pandemie Covid-19 doporučují imunologové až 2000 mg vitamínu C, který nelze předávkovat a také 1500 IU (37,5 µg) vitamínu D.

Přihlaste se prosím znovu

Omlouváme se, ale Váš CSRF token pravděpodobně vypršel. Abychom mohli udržet Vaši bezpečnost na co největší úrovni potřebujeme, abyste se znovu přihlásili.

Děkujeme za pochopení.

Přihlášení